Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče dnes vyhlásil stávkovou pohotovost, chce aby vláda sestrám a dalším zaměstnancům v oboru příští rok přidala k platům deset procent. Dalším krokem má být podle jeho předsedkyně Dagmar Žitníkové výzva, aby zaměstnanci trvali na dodržování zákoníku práce a nepřekračovali stanovený počet přesčasových hodin. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s jejich nátlakem nesouhlasí, platy podle něj rostly za poslední čtyři roky o 30 procent. Nemocnice navíc dostanou víc peněz i příští rok, nechá ale na nich, na co je využijí.
„Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů,“ uvedla Žitníková. Podle ní v roce 2016 tehdejší vláda slíbila, že platy porostou o desetinu po tři další roky. Růst pro příští rok odborům podle ní potvrdil i premiér Andrej Babiš, ten ale po schůzce uvedl, že šlo jen o vyjádření podpory jejich požadavku, který si musí dojednat se zaměstnavateli.
Dnes uvedl, že s odboráři dál jednat nehodlá. „Ředitelé nemocnic nám řekli, že nechtějí plošně navyšovat platy, pro zdravotní sestřičky jsme ale dojednali tolik peněz, že můžou dostat o deset až 15 procent navýšený plat,“ napsal Babiš ČTK. Stejný názor má i ministr zdravotnictví. Plošné navýšení podle něj není motivační a prohloubí rozdíly mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými skupinami zdravotníků.
Rozdělení peněz, které dostanou nemocnice příští rok navíc, chce nechat hlavně na jejich vedení. „Oni jsou zodpovědní za řízení nemocnice a nejlépe znají její individuální potřeby. Pokud nemocnici chybí personál, musí ho ředitel lépe zaplatit. Pokud mají nedostatečnou infrastrukturu, musí ji modernizovat. Každého trápí něco jiného a nemá smysl prosazovat v každé nemocnici jedno jediné univerzální řešení,“ dodal ministr.
Stávkovou pohotovost odmítají také někteří lékaři. Koalice soukromých lékařů, která jich zastupuje kolem 41.000, žádá zachování stejného navýšení pro všechny oblasti péče. „Skutečné řešení problému může přinést pouze systémová změna v podobě optimalizace sítě zdravotnických zařízení, restrukturalizace lůžkového fondu a racionalizace procesů poskytování zdravotní péče,“ uvedli zástupci soukromých lékařů.
Odbory se také obávají toho že pokud nebude přesně stanoveno, aby šly peníze přímo na platy, tak se ke všem zaměstnancům nedostanou. Stát může ovlivnit jen jím zřizované nemocnice, ostatní obchodní nebo akciové společnosti přidat sestrám nemusí. Už teď jsou podle odborů rozdíly mezi platem sestry ve státní nemocnici a v soukromé v desítkách procent.
Obávají se také toho, aby všichni zaměstnanci ve směnném provozu dostali slibovaný příplatek. Od příštího roku se má zvýšit u sester o 5000 korun a u ostatního personálu o 2000 korun. Ministr přislíbil, že odborům pomůže o něm s nemocnicemi jednat. V úhradách od zdravotních pojišťoven na příští rok je na něj vyhrazeno 4,7 miliardy korun.
Vláda navrhuje pro příští rok zvýšení sumy na platy ve veřejné sféře o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. Ve zdravotnictví pracuje asi 260.000 lidí, v sociálních službách kolem 100.000. Nejvíce, asi 80.000, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře průměrně 36.000 korun, v nestátní 24.200 korun.
17.8.2018zdroj: ČTK
